19. 2. STŘEDA | 19:00 |
MARYŠA
Divadlo A. Dvořáka Příbram
Nejlepší a nejslavnější české drama, vrchol tvorby bratří Mrštíků a skvělý výkon Tomáše Töpfera. To je klasické dílo v podání divadelního souboru A. Dvořáka Příbram.
Více...
 
12. 3. ČTVRTEK | 19:00 |
CRY BABY CRY
Švandovo divadlo na Smíchově
Pět žen se v dnes populárním kurzu life coachingu pokusí zjistit, jak by měly změnit svůj život.
Může nás ale vůbec někdo naučit, jak žít a jak být šťastný? To je otázka.
Náš divadelně zrychlený kurz pod vedením kouče Luboše Veselého se o to pokusí. Změnit svůj život přijdou Klára Cibulková, Réka Derzsi/Eva Vrbková, Kristýna Frejová, Bohdana Pavlíková a Blanka Popková, pod režijním dohledem Martiny Krátké.
Komedie o tom, jak pět žen hledá návod na štěstí.
 
Hrají: Michal Dlouhý / Luboš Veselý, Klára Cibulková, Kristýna Frejová, Petra Hřebíčková/Bohdana Pavlíková, Blanka Popková, Réka Derzsi/Eva Vrbková,
Režie: Martina Krátká
Cena: 1. – 10. řada 350/300 Kč | 11. – 20. řada 300/250 Kč

 
25. 4. SOBOTA | 19:00 |
CARMINA VETERA
Pražský komorní balet
Komponované pásmo děl předních českých choreografů a tanečníků Petra Zusky a Pavla Šmoka inspirované lidovými písněmi resp. tzv. etnickou hudbou. Jako jeden z tanečníků se představí Dominik Vodička, držitel prestižní Ceny Thálie za nejlepší mužský výkon v kategorii Tanec a pohybové divadlo.
 
Ej lásko
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Pavlica & Hradišťan (výběr písní z alba „Ozvěny duše“)

Fo(u)r One
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: indické, irské, arabské a židovské balady

Musica Slovaca
Choreografie: Pavel Šmok
Hudba: Ilja Zeljenka

Růže
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Tichota & Spirituál kvintet (výběr písní z alba „Písničky z roku raz dva“)
 
Cena: 1. – 10. řada 250/200 Kč | 11. – 20. řada 200/150 Kč
 
 

14. 1. ÚTERÝ | 19:00 |
SONETY ŠPANĚLSKÉ LÁSKY

Zámek Blatná, Starý palác
Pavla Švestková – mezzosoprán, Filip Moravec – kytara
Koncert španělských flamenco písní v úpravě Federico García Lorcy, spojené s virtuozními kytarovými skladbami nejvýznamnějších španělských skladatelů.
Více...

4. 2. ÚTERÝ | 19:00 |
YOLO KVARTET – BEATLES VE FRAKU

Zámek Blatná, Starý palác
Alexander Hledík – I. housle, Jan Drbohlav – II. housle, Evžen Konstantinov – viola, Anežka Kyselková – violocello
Koncert k výročí 60 let založení světoznámé skupiny. Kvartet představí hity Beatles mimo jiné i v takové formě, jak by je zkomponovali například Vivaldi, Corelli či Haendel.
Na koncertu zazní např. aranže písní Yesterday, Hey Jude, All You Need Is Love, Here Comes The Sun, A Hard Day´s Night, Help a mnoha dalších.

20. 3. PÁTEK | 19:00 |
KONCERT V RÁMCI MEZINÁRODNÍ KONTRABASOVÉ SOUTĚŽE FRANTIŠKA SIMANDLA

Zámek Blatná, Starý palác

14. 4. ÚTERÝ | 19:00 |
PRAGUE PHILHARMONIA WIND QUINTET

Zámek Blatná, Starý palác
Vladislav Borovka – hoboj, J. Brabec – klarinet, Václav Führbach – fagot, Jan Musil – lesní roh, Jiří Ševčík – flétna
Prague Philharmonia Wind Quintet byl založen v roce 2007 z podnětu sólistů dechové sekce orchestru PKF - Prague Philharmonia. Členové tělesa jsou laureáty národních i mezinárodních interpretačních soutěží. Působí také jako přední hráči v mnoha dalších komorních a symfonických tělesech (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Národní divadlo, Baborák Ensemble, Česká sinfonietta atd.).


7. – 8. 5.
KONCERTY V RÁMCI JAZZ DAY
Zámek Blatná, nádvoří
 

Výstava obrazů od trojice blatenských malířů, kteří v nedávné době oslavili významná životní jubilea, a pro které je barva zásadním výrazovým prostředkem.

Doprovodný program k výstavě
18. 1. SOBOTA | 15:00 |
KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY S JOSEFEM SYNKEM
Neformální setkání nad šálkem čaje s jedním z vystavujících malířů a kurátorkou výstavy.
Vstupné dobrovolné




Lucie Scholler Rusková
30. 6. 1964, Blatná
 
„Hraju si s barvama a jsem sama překvapená, co mi vzniká pod rukama…“
 
Akademická malířka a rodačka z Blatné získávala své první umělecké zkušenosti v blatenské Lidové škole umění u malíře Jindřicha Krátkého. Uměním byla obklopena také doma.  Jejím strýcem je známý akademický malíř Jiří Karmazín, který jí také pomáhal s přípravou na talentové zkoušky na Střední uměleckou školu Václava Hollara v Praze. Byla přijata na obor Propagační výtvarnictví a po maturitě pokračovala na Akademii výtvarných umění. U Františka Jiroudka studovala v ateliéru zaměřeném na krajinnou malbu. Proto se během studií často toulala blatenskou krajinou s výtvarným náčiním.
 Po úspěšném absolvování studií se navrací do Blatné. Odchází na mateřskou dovolenou, maluje a věnuje se oděvnímu výtvarnictví. Období na volné noze vystřídalo zaměstnání
v Domově Petra Mačkov, kde vedla terapeutické malířské dílny pro klienty se zdravotním postižením, a to téměř dvě desetiletí. Výtvarný ateliér též vede ve svém současném zaměstnání, v Psychiatrické léčebně Lnáře. Tam se také poprvé setkala s hlínou, která ji učarovala natolik, že se začala věnovat i výrobě umělecké keramiky.
Ve volných chvílích stále maluje. Postupem času se od realistického zobrazení krajiny dostala také k malbě zátiší a abstrakci:  „Potlačením zákonů přírody se podřizuji zákonům obrazu. Zjednodušuji tvary předmětů, zevšeobecňuji je, převádím vidění přírodní zkušenosti do výtvarných prostředků abstrahovaných. To platí i o zátiších, která charakterizuje plošná barevná harmonizace, tvar předmětů zasazených do prostředí, linie a barva, která se rozvíjí ve vlastním prostoru, aniž doslova napodobuje vlastní předmět.“
 Tvorbu nevnímá jako své životní poslání, ale spíše jako hru a zábavu.
 




Milan Janáček
6. 4. 1938, Blatná
 
„Co pro mě znamená tvorba? No všechno!“
 
Malíř, grafik, ilustrátor, redaktor, herec, scénograf. Tím vším byl nebo je všestranný umělec Milan Janáček, který prožil svoje dětství a dospívání v Blatné. Na svoje rodné město a na blatenskou krajinu, která ho jako výtvarníka hluboce ovlivnila, dodnes s nostalgií vzpomíná.
Do plenéru chodil malovat už během měšťanky. V roce 1953 se díky svému talentu a píli dostal na pražskou Vyšší školu uměleckého průmyslu.  Zároveň soukromě studoval herectví, hrál v pražském divadle Na Slupi i v ochotnickém divadle v Blatné. Prakticky od dětství se též věnoval scénografii.
Po studiích a vojenské službě se přestěhoval do severních Čech. Ve Vansdorfu krátce učil výtvarnou výchovu na střední škole a poté byl výtvarníkem v textilním podniku Velveta. Založil s dalšími výtvarníky tvůrčí skupinu Kontrast a přijali ho do Svazu československých výtvarníků.
V roce 1965 se přestěhoval za prací do Liberce, kde s rodinou zakotvil natrvalo.
V Severočeském nakladatelství působil jako výtvarně technický redaktor s krátkou přestávkou téměř dvacet let. Externě spolupracoval i s dalšími nakladatelstvími. Za knižní ilustrace, grafické úpravy knih a loutkové scénografie mu byla udělena mnohá ocenění.
 Na konci osmdesátých let opouští práci redaktora, aby se stal hercem na plný úvazek v činohře Divadla F. X. Šaldy. Během těchto let a i poté, co v roce 1998 odchází do důchodu, se věnuje výtvarné činnosti a hojně vystavuje.
 V roce 2007 mu Oblastní galerie v Liberci uspořádala retrospektivní výstavu a vydala monografii. Kurátorka výstavy Zuzana Štěpanovičová o jeho tvorbě napsala:
„Milan Janáček nepatří mezi ty výtvarníky, jejichž názorovou příslušnost lze vyjádřit stručně. Jako krajinář je ponejvíce imaginativní, ale někdy také znakově expresivní, a jindy se dokonce přehoupne až na druhý břeh, tam, kde po figurativním umění není ani stopy. Přesto existuje vnitřní nit, která všechna díla spojuje. Je to snaha o barevnou polyfonii, o harmonii výtvarných prvků obrazu a procítěný vztah k rodné zemi kolem jihočeské Blatné, který je zobecněný výtvarně zajímavými krajinnými detaily. Z nejosobnějších prožitků přírody vytěžil pro diváka poselství, že opravdu znát můžeme jenom to, co máme rádi.“





Josef Synek
13. 3. 1944, Blatná
 
 „Říkají o mně, že pořád maluju jako dítě. Ale vždyť je to dobře. Picasso také říkal, že v patnácti maloval jako Raffael, a pak se celý život snažil malovat jako dítě.“
 
Oblíbený blatenský malíř získal své výtvarné vzdělání soukromým studiem. Ač je výtvarníkem samoukem, během svého života si vytvořil silné renomé. Má za sebou desítky samostatných i společných výstav po celé České republice i v zahraničí. Zúčastnil se řady sympozií a jeho díla jsou v soukromých sbírkách po celém světě.
Josef Synek rád kreslil a maloval už od mládí, a to v malém zahradním domečku u jatek, kde měl jako dítě malý „ateliér“. Nemohl jít na výtvarná studia, a tak se v Plzni vyučil automechanikem. Tvorbě se začal věnovat až během vojny v Českých Budějovicích.  Na podnět malíře Miroslava Konráda navštěvoval večerní kurzy v Lidové škole umění a seznamoval se s budějovickou uměleckou scénou. Stal se členem umělecké skupiny Radost, se kterou pořádali výstavy na Malé scéně budějovického Metropolu.
Po vojně nastoupil jako automechanik do Rybářství Blatná, kde pracoval téměř až do důchodu. Ve volných chvílích se věnoval nejen malbě, ale také kresbě, grafice a tvorbě kovových plastik. S amatéry pořádal úspěšné blatenské salony.
V roce 1989 spoluzakládal v Českých Budějovicích nezávislou skupinu výtvarných umělců Kruh 89, jejíž členové nemohli nebo nechtěli za komunistického režimu vystavovat. Vstoupil též do Asociace jihočeských výtvarníků, je členem Unie výtvarných umělců a občanského sdružení Hortensia, se kterým pravidelně vyjíždí do Bretaně. 
Je držitelem cen Grand prix 2000 Pasov (mezinárodní soutěž výtvarníků z jižních Čech, Horních Rakous a Bavorska: Junge Kunst Passau) a Grand prix 2000 (mezinárodní výstava Intersalon České Budějovice).
V roce 2006, dva roky před důchodem, odešel na volnou nohu a od té doby se zcela věnuje tvorbě. Obklopen svým vnitřním světem maluje naplno to, co předtím ve volných chvílích po práci: krajiny, domy, portréty, květiny, zvířata i rodnou Blatnou. Některá svá díla pojmenovává hravě, např.:  Evo, ty jsi anděl; Kaštan kvete a Karlovi to hlavu plete; Čtyřlístek, Věra a bílá myš; Anna má zlaté srdce; Eva a žlutý pes; Klíčení a květináče na zahradě u Voráče; Listy, strom a Eva v tom… Určitě si někdy nechte od Josefa Synka vyprávět, jak tyto obrazy a jejich názvy vznikaly.








 

Výstava koláží výtvarnice Elišky Podzimkové, která originálním způsobem ilustrovala poslední české vydání Malého prince.
Vernisáž s povídáním v pondělí 16. 12. od 17:00.

Výstava výrobků účastníků tvořivých ateliérů KCAŽ. K vidění budou šperky, obrazy, linoryt a sochy.

Neformální setkání nad šálkem čaje s jedním z vystavujících malířů a kurátorkou výstavy.
Vstupné dobrovolné

 

Tentokrát vaříme "Hubnoucí menu“. Připravíme si celodenní jídelníček z potravin bohatých na vlákninu, vhodných k redukci hmotnosti.
Lektor Ing. Jan Juráš, přihlášky na kalousova@ckvb.cz
Cena kurzu 100 Kč


 

Setkání těch, kterým je prostředí naší knihovny příjemné

Cestopisná přednáška Rostislava Gregora, který své cesty podniká velmi nalehko. Na cestách přespává pod širákem, či u dobrých lidí. Tentokrát projel na kole nejkrásnější silnici světa na pomezí Afghanistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu pod 7000 metrů vysokými horskými štíty.
Vstupné dobrovolné

Třiatřicet let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu je třicetikilometrová zóna kolem ní stále terčem zájmu. O její aktuální popularitu se postaral vynikající seriál v produkci HBO.
Je místo zaplaveno turisty, nebo je Pripjať stále městem duchů? Do střežené oblasti se začátkem června vypravil původem blatenský, teď však plzeňský fotograf – Milan Říský.
Vstupné dobrovolné

Nejslavnější písně zlaté éry šansonu na pozadí dramatických osudů Edith Piaf a Marlene Dietrich. 
Příběh dvou slavných šansoniérek z pera maďarské autorky staví do kontrastu dva odlišné přístupy k životu – na jedné straně chladnou, ukázněnou profesionalitu Marlene Dietrich, na druhé straně plný, vášnivý a intenzivní život Edith Piaf.

Režie: Pavel Pecháček
Hrají: H. Seidlová, R. Drössler, V. Fialová, I. Kubečka, K. Vlček, O. Kavan, J. Hušek, O. Rošetzký, V. Vostarek, K. Macháčková, J. Havel, D. Syrová
Hudební doprovod: P. Ožana/ J. Toufar – klavír, Z. Vaník/ Z. Pazourek – kontrabas, J. Micka/ P. Drešer – akordeon
Délka představení: 165 minut včetně přestávky

 

Setkání těch, kterým je prostředí naší knihovny příjemné




 

Blatenská rodačka, absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde nyní působí jako vědecká pracovnice na katedře parazitologie. S klimatickými změnami mimo jiné souvisí změny rozšíření různých živočichů. U krvesajících živočichů s tím souvisí i šíření jimi přednášených onemocnění na nová území. Hrozí něco podobného i v České Republice?
Vstupné dobrovolné